Systém HomeKit byl představen již v roce 2014. Trvalo však další 2 roky, než se na trh dostaly produkty, které byly Applem certifikované. Problém byl v požadavku na osazení výrobků čipem, jenž zajišťoval šifrování komunikace. Apple později přišel s možností komunikaci šifrovat "jen" softwarově, díky čemuž se celý proces urychlil. Přibylo nejen mnoho nových výrobců, ale světlo světa spatřil i HomeBridge. Jedná se o službu, která je schopna běžet na jakémkoliv zařízení, přičemž nejčastěji se pro jeho provoz používá Raspberry Pi. Díky HomeBridge je možné vytvořit virtuální most mezi zařízením, které HomeKit nativně nepodporují a samotným domácím centrem (AppleTV, HomePody nebo iPad). Na Raspberry Pi je možné současně provozovat i program NodeRed, který umožňuje již doslova kouzlit. Kombinace těchto dvou nástrojů dává nekonečné možnosti při realizaci chytré domácnosti

K samotnému HomeKitu je tak možno přistupovat více způsoby. Ten nejednoduší, ale zároveň nejdražší a bohužel do jisté míry omezený, je využití zařízení s nativní podporou. Uživatel si pořídí domácí centrum dle svého uvážení (iPad jako jediné domácí centrum nedoporučuji) a poté již dokupuje produkty dle chuti a potřeb. Jedná se o výrobky s přímou podporou komunikující přes WiFi, Bluetooth nebo Thread. Případně se dá sáhnout po výrobcích, které ke komunikaci využívají vlastní hardwarový most. Typickým příkladem je Philips Hue či IKEA. Jejich výrobky komunikují pomocí ZigBee a až centrální most předá informace domácímu centru. Výhodou tohoto řešení je jeho jednoduchost, všechny prvky jsou většinou bezdrátové (komunikačně), stačí je jen vhodně umístit a případně napájet. Není tak třeba tahat žádné komunikační kabely. Instalace jsou vhodné do již hotových prostor. Pořizovací náklady se ale mohou lehce dostat z desítek tisíc na statisíce. Je nezbytné také myslet na fakt, že takto velké množství prvků na domácí WiFi bude vyžadovat i kvalitní router, což není krabička za tisícovku. Dobrá WiFi do běžného rodinného domu vyjde na 10 tisíc a více.  

Dalším krokem je instalaci nativních produktů doplnit o HomeBridge. Pro jeho provoz je ideální Raspberry Pi. Čím novější model a čím větší počet RAM, tím déle technologicky vydrží. Určitě je vhodné si přikoupit i rozšiřující sadu a připojit k rPi SSD disk. Kompletní sestava s aktivním chlazením vyjde cca kolem 4 tisíc korun. HomeBridge je poté možno provozovat na plnohodnotném systému, přes IoT Stack a nebo na disk zavést jen image dostupný na homebridge.io. Jedná o ořezaný Debian pouze se službou HomeBridge, včetně webové nástavby Config UI X. Díky ní, není potřeba připojovat k rPi žádnou klávesnici nebo monitor. Po připojení na domácí síť je webové rozhraní dostupné na adrese homebridge.local nebo na IP zařízení (port 8581). Rozhraní je v češtině a jednoduše lze vyhledat potřebný plugin. Například pro přidání LG televize se systém WebOS, stačí stáhnout plugin lgwebos-tv. Nastavit IP a MAC adresu televize, nastavení uložit, restartovat HomeBridge a je hotovo. TV je možné přidat přes aplikaci Domácnost do HomeKitu. Stejně se pracuje s mnoho, opravdu mnoho dalšími pluginy. Například pro vysavače iRoomba, synchronizační box obrazu od Hue, zvonky Ring atd.

Poslední možností je oprostit se nativních prvků a vydat se svou vlastní cestou. Tato cesta je možná při novostavbě nebo při větší rekonstrukci. Základem je elektroinstalace domu tzv. do hvězdy, kdy dráty od každé zásuvky, světla, vypínače končí v jednom místě - rozvaděči. Ovládání těchto prvků lze realizovat pomocí např. Quido desek od Papoucha, se kterými mám velmi dobré zkušenosti. A nebo můžete tuto část svěřit odborné firmě, která se věnuje chytrým domácnostem. Tato firma rozvaděč osadí vlastním regulátorem a může převzít i část řízení, které je v HomeKitu těžko uchopitelné. Jako třeba hlídání havarijních teplot, například maximálních u elektrického podlahové vytápění. Co již ale dodávat nebude, je uživatelské rozhraní, nastavení scén a automatizací. Zde nastupuje řešení přes NodeRed na Raspberry Pi, které se ke zmíněným deskám Qiudo, případně regulátoru od dodavatelské firmy připojí přes Modbus TCP. Všechny prvky domácnosti je možné jednoduše převést na jednotlivé příslušenství v HomeKit protokolu. Někdy je potřeba udělat různé ústupky, kdy se například vysavač tváří jako spínač, anebo tepelné čerpadlo jako ventilátor. Nic z toho ale na funkčnost regulace nemá vliv. Uživatel má možnost ovládat cokoliv jednoduše přes svůj telefon, tablet, počítač, anebo hlasem díky asistentce Siri. 

Mou specializací je jak hardwerová, tak primárně softwarová realizace převodníku mezi koncovými prvky a HomeKitem. Ať už je to jednoduše pomocí pluginů v HomeBridge, přes vlastní regulaci, kdy spínání zajišťují relé Modbus desky, anebo napojení na jiný systém regulace. Kombinace původní idei chytrých domácností s moderní regulací od Applu dává v dnešní době obrovské možnosti.